Dohromady devět svazků tvoří soubor básnického díla Karla Šiktance, které posledních dvacet let postupně vydávalo Nakladatelství Karolinum. Za tuto práci nyní univerzitní nakladatelství a editor souboru Jiří Brabec získali cenu Litera za nakladatelský čin.
Karel Šiktanc při uvedení sbírky Horniny, kterou vydalo Nakladatelství Karolinum v roce 2016.
Cenu ve čtvrtek 18. dubna večer převzal ředitel Nakladatelství Karolinum Petr Valo. „Já jsem pouze zástupce Jiřího Brabce, který se omlouvá a nemůže tady být. Komu jinému děkovat než Karlu Šiktancovi, který, troufnu si říct, byl můj přítel. Opravdu mě dojímá, že kromě všech ostatních cen jeho dílo získává i tuto cenu a doufám, že jeho básně se díky tomu budou číst zase ještě více a budou přinášet mnohé radosti,“ řekl po převzetí ceny dojatý Petr Valo.
Karel Šiktanc patří k nejvyzdvihovanějším tuzemským básníkům. Vedle veršů psal i pohádky nebo scénáře. Působil také jako novinář a překladatel. V roce 2000 získal Státní cenu za literaturu a o čtyři roky později se i on radoval z ceny Litera, avšak v kategorii poezie, kdy porota vyzdvihla jeho sbírku Zimoviště. Jeho dílo se však završilo v roce 2021, kdy třiadevadesátiletý básník zemřel.
Jeho rozsáhlou básnickou tvorbu včetně textů, které vycházely už v padesátých letech, postupně od roku 2003 vydávalo Nakladatelství Karolinum v péči editora Jiřího Brabce. Poslední soubor vyšel loni a objevily se v něm i dosud nepublikované texty, které se našly v pozůstalosti básníka. Soubor doplňuje příloha sestavená z reprodukcí originálních strojopisů a rukopisů jeho posledních básní.
Ředitel Nakladatelství Karolinum Petr Valo a básník Karel Šiktanc na uvedení sbírky Horniny v roce 2016 (zleva).
Litera za nakladatelský čin ale nebyla jediná z udělených cen, ze kterých se ve čtvrtek večer radovala Univerzita Karlova.
Literu za fantastiku získal religionista a specialista na staroseverskou mytologii a náboženství předkřesťanské Skandinávie Jan A. Kozák (působí na Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty UK) za svůj literární debut Sága o Lundirovi. Viditelně zaskočený vědec a dnes už i spisovatel při přebírání poděkoval nejenom svým rodičům, kteří v něm pěstovali lásku ke knihám a k mrtvým jazykům, složil ale také hold J. R. R. Tolkienovi, který patří k jeho velkým inspiračním zdrojům a vzorům.
I další ceny Magnesia Litera putovaly k osobnostem spjatým s UK. Knihou roku se stal román Hella Aleny Machoninové, která vystudovala rusistiku na FF UK, kde také pokračovala v doktorském studiu komparatistiky. Její románový debut čtenáře zavede do Ruska, do období stalinských čistek i do nedávné minulosti země ovládané prezidentem Vladimirem Putinem. Její próza vyvolala senzaci v tuzemských literárních kruzích.
Luxor Litera za prózu putovala také do rukou absolventa FF UK. Radoval se z ní Marek Torčík, který uspěl se svým prozaickým debutem Rozložíš paměť. Román vypráví příběh dospívajícího muže, který se musí vyrovnat se svou jinakostí a vlastní sexualitou.
Za thriller Krutý měsíc odehrávající se v Lužických horách v době covidového lockdownu si cenu Litera za detektivku odnesla absolventka Fakulty sociálních věd UK Jana Jašová.
V soutěži překladových knih uspěl román Třetí Most, který z maďarštiny do češtiny přeložila absolventka FF UK Marta Páto. Román napsal László Szilasi.
Vítěze cen v jednotlivých kategoriích vybírají skupiny porotců, kteří se věnují oborově blízkým oblastem. V březnu organizátoři zveřejnili širší nominace na ceny Magnesia Litera, mezi pětici nejlepších knih loňského roku v kategorii publicistika zařadili také monografii Úvod do komunikace vědy, kterou napsali Pavla Hubálková a Martin Rychlík z magazínu UK Forum spolu s nynějším proděkanem Fakulty tělesné výchovy a sportu UK Alešem Vlkem a dlouholetým vědeckým atašé britské ambasády Otakarem Fojtem. Monografie vyšla v nakladatelství MatfyzPress.
Literu za publicistiku ale nakonec získala filozofka a absolventka FF UK, kde také donedávna působila, Tereza Matějčková za knihu Bůh je mrtev. Nic není dovoleno.
TEXT: Helena Zdráhalová
FOTO: Vladimír Šigut
