Křížová chodba Karolina slouží jako prostor určený pro výstavy. Významným organizátorem výstav je i přímo sama univerzita, která připravuje tematicky zaměřené výstavy věnované významným výročím spojeným s akademickou obcí.
Drama of People Living with Albinism in Africa
Photographs by Antonio Cossa
9–19 September 2026
Exhibition Opening & Book Launch
9 September 2026, 6 pm
The photographic exhibition by Mozambican-born photojournalist Antonio Cossa offers an authentic and intimate insight into the everyday lived experiences of people with albinism in Africa. It provides compelling visual testimony of how visible difference can shape people’s lives. The author captures the challenging lives of mothers and children with albinism in Zambia, marked by stigma, discrimination and pervasive fear; the stories of survivors of ritual machete attacks; and the strikingly different reality of West African Benin, where people with albinism are revered within the traditional Vodun religion. Documentary photographs are complemented by powerful portraits that highlight the dignity, individuality and inner strength of those portrayed. The exhibition draws attention to serious human rights violations while conveying a universal message: Differences do not make us less human; we all have the right to live with dignity.
Dramatické osudy lidí s albinismem v Africe
Fotografie: Antonio Cossa
9.–19. září 2026
Vernisáž výstavy a křest knihy
9. září 2026 v 18.00 hod.
Fotografická výstava fotožurnalisty mosambického původu Antonia Cossy nabízí autentický a intimní vhled do každodenní žité zkušenosti lidí s albinismem v Africe. Přináší působivé vizuální svědectví o tom, jak zásadně může viditelná jinakost ovlivnit lidské osudy. Autor zachycuje příběhy svobodných matek a dětí s albinismem v Zambii, jejichž životy poznamenává stigmatizace, diskriminace a všudypřítomný strach, i příběhy těch, kteří přežili rituální mačetové útoky. Výrazně odlišnou realitu zachycují snímky ze západoafrického Beninu, kde jsou lidé s albinismem uctíváni v rámci tradičního náboženství Vodun. Dokumentární fotografie doplňují působivé portréty zdůrazňující důstojnost, individualitu a vnitřní sílu fotografovaných. Výstava upozorňuje na závažné porušování lidských práv a zároveň nese univerzální poselství, že jinakost není měřítkem lidskosti a všichni máme právo žít důstojně.
Stálou expozici věnovanou dějinám Univerzity Karlovy najdete v gotickém sklepení historického Karolina. Historii Univerzity Karlovy popisuje tato výstava v pěti tematických blocích: Pražské obecné učení, Utrakvistická univerzita, Karlo-Ferdinandova univerzita, Cesta k české univerzitě, Univerzita Karlova. Nechybí ani významné osobnosti naší nejstarší univerzity, ani připomínka jejího společenského, kulturního a politického významu.
Vedle mnoha skutečně unikátních exponátů zde nechybí ani tzv. kapitulní exemplář zakládací listiny pražské univerzity vydané v roce 1348 Karlem IV. pro pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, pečetidlo univerzitní obce pražské ze 14. století zobrazující Karla IV. předávajícího zakládací listinu univerzity pod ochranu sv. Václava, které se stalo logem i současné Univerzity Karlovy v Praze.
Mimořádně významným exponátem je notářský opis tzv. Dekretu kutnohorského z roku 1409, pozoruhodná je kovová renesanční univerzitní pokladnice z přelomu 16. a 17. století. Mezi další, jedinečné exponáty se řadí tzv. unijní dekret císaře Ferdinanda III. z roku 1654, kterým vznikla Karlo-Ferdinandova univerzita a řetěz s medailí univerzitního hodnostáře ze 17. století. Z první poloviny 18. století pocházejí významné univerzitní sakrální památky, pacifikál sv. Kosmy a sv. Damiána, patronů lékařské fakulty, ostatkový kříž s ostatky sv. Jana Nepomuckého a kalich z kaple umístěné v arkýři Karolina.
Vystavený je také originál žezla rektora Univerzity Karlovy z roku 1883 (původně žezlo rektora české Karlo-Ferdinandovy univerzity), soubor autentických zbraní použitých pražskými vysokoškolskými studenty v bojích v roce 1848 i diplom a medaile nositele Nobelovy ceny za chemii Jaroslava Heyrovského z roku 1959.
Výstavu pak uzavírá zcela ojedinělý exponát – posmrtná maska studenta Univerzity Karlovy Jana Palacha zhotovená sochařem Olbramem Zoubkem v roce 1969.
