Vlastenecký sál Karolina se v úterý 16. dubna 2024 stal místem přehlídky výjimečně nadaných a nevšedně kreativních studentek a studentů, absolventek a absolventů. Konalo se totiž tradiční předávání prestižních cen Univerzity Karlovy – a to již potřicáté! –, jimiž jsou Bolzanova cena a Ceny rektora, respektive rektorky. Rektorka Milena Králíčková předala ocenění třinácti osobnostem.
Stejně jako v předchozích letech, ani letos si srdečný slavnostní akt nenechali ujít nejbližší – rodiče, sourozenci, partneři či partnerky a přátelé oceněných. Úspěšné zástupce „svých“ fakult přišli pozdravit i mnozí děkani a proděkani.
„Je mi velkou ctí, opět zde přivítat ty nejúspěšnější. Dnes již tradičními cenami – Bolzanovou cenou a Cenami rektora – každý rok vyslovujeme poděkování studentům a studentkám, absolventům a absolventkám za výjimečnou práci, díky níž na ně může být naše univerzita hrdá,“ uvedla v úvodním slově Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy.
Krátce pak mimo jiné připomněla složitou ekonomickou současnost, ve které se i nejstarší česká univerzita nachází: „Jde o období náročné nejen pro nás, ale pro celou společnost. Přesto dokážeme dosahovat excelentích výsledků na poli vědy, přitahovat talenty z celého světa a dělat objevy, které posouvají současné hranice vědeckého poznávání. Pro mě je duben, kdy si též připomínáme vznik naší univerzity, ctí a příležitostí poděkovat i vám, kteří máte vědecký potenciál a schopnost přispívat k novým objevům. Těším se, že vzdělání nabyté na Univerzitě Karlově budete i v budoucnu přetavovat ve prospěch naší společnosti. Kéž vás vaše životní profesní dráha baví a na svá studia na Karlovce rádi vzpomínáte,“ popřála rektorka na závěr.
A pak se již slovem společným zhostili Markéta Martínková, prorektorka pro studijní záležitosti, a Jan Polák, prorektor pro koncepci a kvalitu vzdělávání, role představit všechny oceněné.
CENA REKTORKY UK PRO NEJLEPŠÍ ABSOLVENTY ZA AKADEMICKÝ ROK 2022/2023
je udělována vynikajícím studentům bakalářského nebo magisterského studijního programu v závěru jejich studia, kteří v průběhu studia dosáhli mimořádných výsledků ve vědecké, výzkumné, sportovní nebo kulturní činnosti.
► Cenu prof. MUDr. Karla Weignera pro nejlepší z lékařských programů získali:
MUDr. Veronika Viktoria Matraszek (3. LF)
Absolvovala magisterský studijní program Všeobecné lékařství.
Po celou dobu studia se angažovala v řadě mimoškolních aktivit. Stala se například součástí Koordinačního týmu dobrovolníků 3. LF, který se v době koronavirové pandemie věnoval propojení pomoci ze strany nemocnic a nabídky stran studentů – působila i jako sanitářka a ošetřovatelka na centrálním příjmu interních klinik FN Královské Vinohrady. V roce 2022 se vydala i na humanitární misi do Keni, v rámci rozvojového projektu Itibo. Se svou vědeckou prací Význam protilátek proti kardiolipinu (ACLA) v těhotenství získala 2. místo v klinické sekci na Studentské konferenci pořádané 3. LF. Aktuálně pokračuje v doktorském studijním programu Preventivní medicína a epidemiologie.
Bc. Valentýna Solařová (3. LF)
Absolvovala bakalářský studijní program Specializace ve zdravotnictví, obor Fyzioterapie.
Byla vynikající studentkou a mimoškolními aktivitami reprezentovala Univerzitu Karlovu. Jejími nejcennějšími sportovními úspěchy jsou titul juniorské mistryně světa 2016 a 4. místo na seniorském mistrovství světa do 23 let v roce 2021 ve veslování. V roce 2022 zvítězila na Akademickém mistrovství Evropy a v roce 2023 reprezentovala ČR na Univerziádě v Číně. Potřetí za sebou také vyhrála pražské Primátorky jak za Univerzitu Karlovu v závodě akademických osmiveslic, tak i v hlavním závodě. Kromě studijních a sportovních povinností věnuje svůj čas i juniorským sportovcům nebo lidem s tělesným hendikepem. Nyní studuje navazující magisterský studijní program Aplikovaná fyzioterapie na FTVS.
► Cenu prof. RNDr. Jaroslava Heyrovského pro nejlepší z přírodovědných programů získali:
Mgr. Martin Orságh (PřF)
Absolvoval navazující magisterský studijní program Makromolekulární chemies celkovým studijním průměrem 1,0.
Jeho diplomová práce Syntéza triblokových terpolymerů jako cesta k přípravě chytrých nanosystémů pro cílený transport léčiv přináší mimořádné přínosy v oblasti syntézy blokových kopolymerů reagujících na vnější podněty. Tyto a podobné systémy v blízké budoucnosti mohou znamenat průlom v nanotechnologiích pro medicínské aplikace. Vedle magisterského projektu se podílel na poměrně velkém množství dalších projektů, a to i mimo výzkumnou skupinu Soft Matter. Výsledky mnohých projektů již byly publikovány v mezinárodních časopisech. Nyní studuje doktorský studijní program Makromolekulární chemie.
Bc. Samuel Jankových (MFF)
Absolvoval bakalářský studijní program Fyzika s celkovým studijním průměrem 1,0.
Obhájil bakalářskou práci na téma rozpoznávání kvarkového či gluonového původu jetů v datech experimentu ATLAS v CERN. Ke své práci používá nejmodernější techniky strojového učení. Problém rozpoznávání původu jetů – výtrysků částic rodících se ve srážkách urychlených protonů – je velice obtížný, protože rozdíly mezi vlastnostmi jetů vzniklých z kvarků a z gluonů jsou velmi malé. Proto představují hluboké neuronové sítě pro tento úkol velkou příležitost. Na experimentu ATLAS se této příležitosti chopil jako první a ukázal, že nejmodernější techniky strojového učení skutečně předčí doposud používané metody. Jeho programátorské a výpočetní dovednosti převyšují typické doktorandy. Aktuálně studuje navazující magisterský studijní program Částicová a jaderná fyzika.
► Cenu prof. JUDr. Karla Engliše pro nejlepší ze společenskovědních a humanitních programů získali:
Mgr. Kristina Doležalová (FF)
Absolvovala navazující magisterský studijní program Historické vědy, obor Klasická archeologie.
Ve své diplomové práci The tale of volcanic rocks. Assessing the grinding stones and their chaîne opératoire in 2nd Millennium BC Western Anatolia interdisciplinárním způsobem zpracovala rozsáhlý nálezový soubor 385 mlecích kamenů z významné opevněné výšinné lokality v západním Turecku. Práce představuje příklad kombinace archeologických a geologicko-petrografických přístupů s uplatněním nejnovějších metodologických postupů. Diplomová práce dosahuje parametrů a kvality běžné spíše u prací disertačních, z tohoto důvodu a z důvodu složitosti tématu se školitel práce obrátil rovnou na dva oponenty, kteří byli nadmíru spokojeni a doporučili práci publikovat prakticky tak, jak byla předložena. Ve studiích pokračuje v doktorském studijním programu Klasická archeologie.
Bc. Jakub Kozák (FF)
Absolvoval bakalářský studijní program Řecká a latinská studia, obor Latinský jazyk a kultura antiky a středověku.
Po celou dobu studia studoval s vynikajícím studijním prospěchem. Ovládá latinu, řečtinu, paleografii idigital humanities, hovoří plynně anglicky a německy, čte v několika dalších jazycích. Úspěšně publikoval dvě odborné studie, které jsou cenným příspěvkem k poznání rukopisné kultury i recepce antiky v pozdním středověku. Pracoval s dosud zcela neznámým rukopisným materiálem, který skvěle interpretoval. Své vědecké výsledky prezentoval na několika mezinárodních i národních fórech. Podílel se rovněž na přípravě dvou výstav, včetně doprovodných materiálů a realizaci komentovaných prohlídek a popularizačních přednášek. Nyní studuje navazující magisterský studijní program Řecká a latinská studia.
► Cenu prof. PhDr. Václava Příhody pro nejlepší z učitelského studia získali:
Mgr. Oldřich Mokruša (PřF)
Absolvoval navazující magisterský studijní program Učitelství geografie pro střední školy.
Dosahoval excelentních výsledků především v kurzech pedagogicko-psychologického bloku a také v didaktických předmětech, či zacílených na využití moderních technologií ve výuce. Zpracoval mimořádně kvalitní diplomovou práci na téma Vliv využití 3D modelů ve výuce na miskoncepce žáků o vrstevnicích. Touto prací navázal na dlouhodobé výzkumné zaměření pracoviště v oblasti práce s mapou ve výuce, přičemž kombinuje teoretické přístupy s aktuálními poznatky v oblasti konstruktivismu – miskoncepcí žáků – a aktuálními trendy využívání technologií ve vzdělávání. Využitá kombinace ústí, mimo jiné, v odbornou diskuzi poměrně rozsáhlého souboru české i zahraniční odborné literatury. Výsledky práce budou zaslány do recenzního řízení zahraničních impaktovaných časopisů.
Bc. Klára Koběrská (PřF)
Absolvovala bakalářský studijní program Chemie se zaměřením na vzdělávání – biologie.
Studium ukončila úspěšně obhajobou bakalářské práce s názvem Chemické experimenty v domácím prostředí a jejich didaktické zpracování. Práci zaměřila na experimenty, které mohou žáci provést bezpečně mimo chemickou laboratoř. Skrze obsáhlou rešerši zhodnotila dostupné didaktické materiály k domácím experimentům a na jejím základě vytvořila soubor Chemických experimentů na doma. Ty byly nejen hodnoceny učiteli základních i středních škol, ale i realizovány žáky, kteří hodnotili práci jako přínosnou a doporučili by soubor pracovních listů využívat ve výuce. Aktivitám souvisejících se vzděláváním se aktivně věnuje i mimo své studium – pracuje jako lektorka příměstských táborů, věnuje se výukovým programům pro žáky v Pražské ZOO, je vedoucí mládeže v katolickém hnutí Světlo – Život.
► Cenu Josefa Dobrovského pro nejlepší z teologických programů získali:
Mgr. Radka Franců (ETF)
Absolvovala navazující magisterský studijní program Teologie, studijní obor Křesťanská krizová a pastorační práce – diakonika.
Tématem její diplomové práce byla spiritualita a duchovní doprovázení lidí s mentálním postižením, což je oblast, které se věnuje málo pozornosti. Tématu se věnuje jak z hlediska své dlouholeté praxe, tak i po stránce teoretické. Dospívá k závěru, že spirituální potřeby lidí s mentálním postižením se neliší od ostatní populace. Vychází z toho i poznatek, že zájem a podpora v této oblasti mají důležitý vliv na kvalitu života. Autorka musela překonat celou řadu obtíží – najít nové způsoby komunikace, pracovat s lidmi, kde je třeba dlouhodobé, kontinuální práce, aplikovat metodu participativního výzkumu se specifickou skupinou atd. Výsledky její práce mohou dobře posloužit např. při vzdělávání pracovníků v dané oblasti nebo pro další studenty, kteří se připravují na práci s lidmi s mentálním postižením.
PharmDr.Bc. Pavel Rychetský (KTF)
Absolvoval bakalářský studijní program Teologie, studijní obor Teologické nauky.
Ve své bakalářské práci se zaměřil na postavu Beránka a dění kolem něj v Knize Zjevení, a to z hlediska její vazby na starozákonní podklady – obrazy, narážky, citace, ideové souvislosti – a zároveň z hlediska jejího významu pro celou knihu či její poselství. Autor prokázal velkou schopnost práce s biblickým textem a odbornou literaturou, umění analýzy i syntézy. Práce svou kvalitou převyšuje úroveň požadovanou od bakalářské práce. V současnosti studuje navazující magisterský studijní program Teologické nauky.
BOLZANOVA CENA
je udělována za mimořádně objevné práce s vynikajícím tvůrčím obsahem a zpravidla s interdisciplinárním tematickým přesahem zpracované uchazečem v průběhu studia. Jde o ocenění jednotlivců z řad studentů a absolventů Univerzity Karlovy.
Vítězem v kategorii přírodovědné se stal Mgr. Šimon Midlík, Ph.D., z Matematicko-fyzikální fakulty UK za dizertační práci Quantum fluid dynamics and quantum turbulence probed using micro- and nano- resonators.
Jeho práce představuje rozsáhlou studii kvantové dynamiky tekutin prostřednictvím ponořených mechanických rezonátorů o rozměru menším než milimetr. Tyto detektory byly použity ke zkoumání jak normální, tak superkapalné fáze obou izotopů helia v širokém teplotním rozsahu (od 2,17 K do ≈ 150 μK). Součástí práce je další charakterizace prvotní nestability, která vzniká v oscilačních tocích buzených buď mechanicky nebo tepelně a její původ lze identifikovat v normální nebo supratekuté složce supratekutého helia. Měření umožňují vysvětlit nejasnosti při určování kritické rychlosti v experimentech zabývajících se oscilujícím protiproudem. Rezonátory mají velký potenciál pro studium kvantových kapalin na úrovni jednotlivých kvantových vírů a jejich dynamiky, což by mělo vést k pochopení základních otázek disipace energie (nevratnou změnu energie na jinou) při teplotách blízko absolutní nule.
Vítězkou v kategorie biomedicínské se stala MUDr. MgA. Pavla Tichá, Ph.D., z 3. lékařské fakulty UK za dizertační práci Objektivní a subjektivní faktory v hodnocení výsledků rekonstrukce prsu po mastektomii.
Pro pacientky po mastektomii představuje rekonstrukce prsu naději návratu do jejich osobního a společenského života. V posledním desetiletí u nás zaznamenáváme vzestupný trend v počtu úspěšně provedených rekonstrukcí prsu. Rekonstrukce lze dosáhnout celou řadou metod, které se navzájem různí jak indikačními kritérii, tak svými výsledky. Nedílnou součástí hodnocení těchto výsledků by mělo být kromě objektivního zhodnocení klinických dat také subjektivní hodnocení spokojenosti pacientek s výsledkem operace a kvality jejich života formou sebeposuzovacích dotazníků. Cílem práce bylo porovnat časné pooperační a dlouhodobé klinické výsledky a spokojenost a kvalitu života u pacientek s rekonstrukcí implantátem, autologní rekonstrukcí břišním lalokem či kombinovanou rekonstrukcí.
Vítězkou v kategorie společenskovědní včetně teologických oborů se stala Mgr. et Mgr. Klára Andresová, Ph.D., z Filozofické fakulty UK za dizertační práci Šíření vojenské teorie v raném novověku: Vojenské příručky vytištěné ve střední Evropě v letech 1550-1650.
Práce sleduje středoevropské proměny vojenství od poloviny 16. až do poloviny 17. století. Předložený výzkum se hlásí k tzv. kulturním dějinám vojenství a hnutí New Military History, mezi jehož charakteristiky patří ambice aplikovat při bádání na vojenskou problematiku metody obvyklé při výzkumu témat z oblasti nemilitárních dějin a pohlížet na vojenské dějiny optikou pramenů. Ty byly vytěženy málo, nebo vůbec. Mezi výzkumné metody patřila především retrospektivní bibliografie, ale též další kvantitativní i kvalitativní metody jako prosopografie a analýza textu, typografie a ilustrací. Na zkoumaný žánr autorka pohlíží z několika hledisek, jádrem textu je návrh typologie raně novověkých vojenských příruček podle obsahu a formy. Pozornost též zaměřuje na ilustrace militárních příruček, prostor věnuje užívaným grafickým technikám, typologii ilustrací i obrazovým námětům.
Text: Marcela Uhlíková
Foto: Hynek Glos
Datum: 16. 4. 2024
