Velká aula Karolina Univerzity Karlovy se ve čtvrtek 13. června 2024 stala dějištěm slavnostního předání jmenovacích dekretů novým profesorkám a profesorům. Ty na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol (a tentokrát i vědecké rady Univerzity obrany) jmenoval prezident ČR. A právě z rukou prezidenta republiky Petra Pavla a Mikuláše Beka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy, je převzalo celkem sedmdesát pět osobností. Čtyři nové profesorky a devatenáct profesorů má Univerzita Karlova.
O významu ceremoniálu svědčí i to, že v aule nechyběli rektoři všech vysokých škol, v čele s předsedkyní České konference rektorů a rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou. A na místa určená vzácným hostům usedli: Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, Robert Plaga, předseda rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, Petr Vančura, státní tajemník Ministerstva obrany ČR nebo Tomáš Kašparovský, předseda Rady vysokých škol, a další významné osobnosti. Slavnostnímu programu, kterým provázel Ondřej Andrys, státní tajemník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, přihlížel téměř do posledního místa zaplněný sál.
„Předprogramové“ setkání
Stalo se hezkým zvykem, že nové profesorky a profesory z řad Karlovky nejdříve pozdraví Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovky. A nebylo tomu jinak ani tentokrát, slavnostní přípitek a pořízení společné fotografie do „předprogramu“ předávání jmenovacích dekretů zkrátka neodmyslitelně patří: „Děkuji vám za měsíce a roky akademické práce. Přeji vám do dalších let vaší vědecké a pedagogické práce pevné zdraví a hodně štěstí. Ať už budete svou práci vykonávat ve spolupráci s kteroukoliv univerzitou, nechť vás vaše činnost baví,“ popřála „těm svým“ nově jmenovaným Milena Králíčková.
Cíl je novým začátkem
„Zájem prezidenta Petra Pavla, který se již potřetí účastní předávání profesorských dekretů, nás utvrzuje v přesvědčení, že pro stávajícího vrcholného představitele státu je vzdělání stejně důležité, jako bylo kdysi pro císaře Karla IV., který Univerzitu Karlovu založil,“ řekla na úvod oficiálního programu rektorka Milena Králíčková. Připomněla nejen význam, který stát přikládá vysokoškolskému vzdělání, ale i závazek, jenž na sebe bere v zodpovědnosti za profesorský sbor.
„Vztah mezi státem a vysokoškolským vzděláváním by měl být vzájemný a oboustranně prospěšný. Pevně věřím, že tento vztah bude letos zhmotněn v podpoře návrhu ministerstva školství celou naší vládou. Rozvoj vědy, výzkumu a vzdělávání je naprosto klíčovým pro nastolení takzvané znalostní ekonomiky našeho státu. Vždyť jen vzdělaná společnost je společnost odolná,“ konstatovala dále rektorka.
„Váš dnes dosažený cíl je jen novým začátkem. Spoléhám se, že budete i nadále odbornými a mravními poradci, a to nejen studujících, svých kolegyň a kolegů, ale že v současném mediálním světě dostanete prostor k uplatnění svých odborných expertíz podepřených argumenty a svou vědu budete společnosti komunikovat,“ přeje si rektorka Králíčková.
Učit se celý život
„Zasvětit kariéru hledání vědeckého poznání a výuce nových generací vyžaduje mnoho úsilí, ze kterého profituje celá společnost. Nejvyšší akademický titul přebíráte v době, kdy naše vysoké školství a věda čelí celé řadě výzev,“ konstatoval prezident Petr Pavel ve svém vystoupení (celý projev zde).
Mimo jiné uvedl, že dlouhodobé podfinancování vysokých škol a vědy mají za následek nejen nedůstojné ohodnocení vysokoškolských pedagogů, ale mnohým oborům dává pramalou šanci na úspěch v tvrdém mezinárodním vědeckém prostředí: „Směřujeme tak k průměrnosti a nezřídka i podprůměrnosti.“ Prezident si je vědom, že je potřeba vytvořit systém řízení a hodnocení kvality vzdělávání, aby finanční prostředky do něj vložené byly co nejefektivněji využity.
„Odvaha myslet inovativně a kreativně, flexibilita, schopnost efektivně komunikovat, analyzovat a kriticky hodnotit informace, mít sociální dovednosti – právě tyto kompetence se pro budoucnost zdají čím dál zásadnější,“ právě jim by se podle Petra Pavla měl v nejbližší době přizpůsobit obsah i metody výuky. „Učte své studenty učit se po celý život. V tom jim všichni můžete být skvělým příkladem,“ vyjádřil své přání prezident Pavel. A dodal: „V pedagogické činnosti bude před vámi stát řada výzev, aby výuka u nás nebyla jen předáváním a testováním encyklopedických znalostí. Vaší úlohou bude i pozvednutí kvality výzkumu a vzdělání na světovou úroveň. K tomuto úsilí vám přeji hodně štěstí a úspěchů.“
Systémové změny před námi
Nad kvalitou českých a moravských vysokých škol se v Karolinu zamyslel ministr Mikuláš Bek. A to proto, že společnost na základě hodnocení vysokých škol v různých světových žebříčcích zbytečně příliš kriticky smýšlí o kvalitě jednotlivých institucí a školství jako celku.
I jeho by ovšem, jak přiznal, potěšilo, mít v první stovce nejlépe hodnocených světových škol třeba dvě elitní instituce, které se v tvrdé globální konkurenci prosadí. „Úkolem vysokého školství zdaleka není jen o viditelnosti a prestiži v národní soutěži, ale má plnit řadu funkcí v rámci vlastního státu či regionu,“ připustil ministr Bek. Podle slov ministra je navíc naše země mnohem méně postižena „odlivem mozků“, než jak je tomu u jiných států středovýchodní Evropy; i zahraničních studentů, kteří přicházejí studovat do České republiky je mnohem více, než našich odcházejících za studii „ven“.
Podle ministra Beka bychom neměli zapomenout na systémové nedostatky, které široká veřejnost nevidí, ale s kvalitou vysokých škol bezprostředně souvisí: „Vždyť v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel dnes zaostáváme nejen za vyspělými západními státy, ale i za našimi středoevropskými sousedy.“ I proto se ministr školství rozhodl v nejbližší době zaměřit na prosazení změn ve vysokoškolském zákoně, jež by se v péči o kvalitu vysoké školy přiblížily evropskému standardu. Legislativní změny ministr slíbil předložit do konce června 2024.
„Věřím, že ke kultivaci vysokého školství přispějete i vy,“ obrátil se ve svém proslovu Mikuláš Bek na přítomné nové profesory a profesorky: „a spolu s profesorským dekretem převezmete i velký kus zodpovědnosti za vzdělávání nastupujících generací.“
|
S účinností od 27. května 2024 jsou novými profesorkami a profesory Univerzity Karlovy: |
prof. Alla Arkhanhelska, DrSc. (FF) v oboru slavistika
působí na katedře slavistiky FF Univerzity Palackého v Olomouci
prof. PhDr. Michal Bauer, Ph.D. (FSV) v oboru ekonomické teorie
působí na Institutu ekonomických studií FSV UK
prof. MUDr. Andrea Burgetová, Ph.D. (1. LF) v oboru radiologie
působí na Radiodiagnostické klinice VFN v Praze a 1. LF UK
prof. MUDr. Ondřej Fiala, Ph.D. (LFP) v oboru vnitřní nemoci
působí na Onkologické a radioterapeutické klinice FN Plzeň a LFP UK
prof. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D. (PřF) v oboru zoologie
působí na katedře zoologie PřF UK
prof. RNDr. Pavel Hulva, Ph.D. (PřF) v oboru zoologie
působí na katedře zoologie PřF UK
prof. M.Sc. Petr Janský, Ph.D. (FSV) v oboru ekonomické teorie
působí na katedře evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky FSV UK
prof. Ing. Daniel Jirák, Ph.D. (1.LF) v oboru lékařská biofyzika
působí na Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK
prof. RNDr. Ivan Mizera Ivan, CSc. (MFF) v oboru matematika – pravděpodobnost a statistika, ekonometrie a finanční matematika
působí na Department of Mathematical and Statistical Sciences Faculty of Science University of Alberta
prof. Mgr. Jiří Pittner, Dr.rer.nat., DSC. (PřF) v oboru fyzikální chemie
působí na Ústavu fyzikální chemie AV ČR
prof. Ing. Michal Plaček, MSc., Ph.D. (FSV) v oboru veřejná a sociální politika
působí na Institutu sociologických studií FSV UK
prof. MUDr. Marek Pojar, Ph.D. (LF HK) v oboru kardiochirurgie
působí na Kardiochirurgické klinice LF v Hradci Králové UK
prof. MUDr. Štěpánka Průhová, Ph.D. (2. LF) v oboru pediatrie
působí na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN Motol
prof. JUDr. Ing. Michal Radvan, Ph.D. (PF) v oboru finanční právo a finanční věda
působí na katedře finančního práva a národního hospodářství PF Masarykovy univerzity
prof. PhDr. Filip Smolík, Ph.D. (FF) v oboru psychologie
působí na Ústavu obecné lingvistiky FF UK a Psychologickém ústavu AV ČR
prof. RNDr. Pavel Souček, CSc. (PřF) v oboru biochemie
působí v Biomedicínském centru LFP UK
prof. MUDr. Pavel Studený, Ph.D. (3. LF) pro chirurgické obory
působí na Oftalmologické klinice 3. LF UK a Oční klinice FN Královské Vinohrady
prof. Mgr. Pavel Štichauer, Ph.D. (FF) v oboru románské jazyky
působí na Ústavu románských studií FF UK
prof. PhDr. Jiří Šubrt, CSc. (FSV) v oboru sociologie
působí na katedře sociologie FHS UK
prof. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D. (3. LF) v oboru anesteziologie a intenzivní medicína
působí na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol
prof. MUDr. Dan Wichterle, Ph.D. (1. LF) v oboru vnitřní nemoci
působí na II. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze
prof. Dipl.-Ing. Alexander Wilkie, Dr. techn. (MFF) v oboru informatika – softwarové systémy
působí na katedře softwaru a výuky informatiky MFF UK
prof. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D. (1. LF) v oboru lékařská imunologie a mikrobiologie
působí na katedře laboratorních metod LF Masarykovy univerzity
Globální myšlení a lepší svět
Za nově jmenované profesorky a profesory oslovil přítomné Daniel Jandačka z Ostravské univerzity, aby v prvé řadě poděkoval rodinám jmenovaných, univerzitám i celé společnosti za podporu v cestě za poznáním, hledáním pravdy a předáváním poznatků dalším generacím.
„Vzdělávací systém změníme především kvalitní podporou všestranného rozvoje vysokých škol. Věřím, že my – nově jmenovaní profesoři – budeme nejen hledat pravdu, ale také budeme mít odvahu a sílu tuto pravdu prosazovat a povzbuzovat nastupující mladou generaci ke globálnímu myšlení a vytváření lepšího světa pro všechny,“ uzavřel své vystoupení profesor Jandačka.
Zatímco hudební doprovod během ceremoniálu obstaral hrou na varhany Jan Kalfus, závěr slavnostního dopoledne byl cele v kompetenci Ančerlova kvarteta; všechny přítomné potěšilo skladbou Allegro ma non troppo ze smyčcového kvartetu F dur „Americký“ Op. 96 od Antonína Dvořáka.
Text: Marcela Uhlíková
Foto: Hynek Glos
Datum: 13. 6. 2024
