Jaké jsou příčiny studijní neúspěšnosti na vysoké škole? Jaká řešení tohoto problému se nabízí, a co udělat pro to, aby výuka probíhala efektivněji a studující tak získali opravdu kvalitní vzdělání? To byla klíčová témata konference Studijní (ne)úspěšnost na vysokých školách: od strategických cílů k praktickým řešením, jež proběhla v pátek v Kampusu Hybernská. Organizovala ji odborná platforma Vzdělávání 21 Univerzity Karlovy a moderoval ji její předseda Arnošt Veselý, proděkan pro vědu a výzkum Fakulty sociálních věd UK.
Vedle zástupců akademické obce zde vystoupili Robert Plaga (předseda Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství), Michaela Šmídová (Centrum pro studium vysokého školství) a Karolína Gondková (ředitelka odboru Sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR).
Trend studijní neúspěšnosti v posledních deseti letech je na českých vysokých školách dle dat STATIS (Statistického informačního systému MŠMT), které představila na úvod konference Michaela Šmídová, víceméně konstantní – neúspěšnost studia na VŠ se pohybuje okolo necelých šedesáti procent v bakalářských studijních programech, u magisterských studijních programů je necelých čtyřicet procent a v navazujících magisterských lehce přes třicet procent.
Co se týká konkrétních studijních oborů, nejvyšších příček dosahují informační a komunikační technologie a umělecké směry. Oproti tomu nejnižší studijní neúspěšnost je evidována v oborech jako medicína či psychologie. „Důvody jsou zřejmé. V prvním případě jde o programy s poměrně rychlým pracovním uplatněním studujících, v druhém případě pak značně výběrový studijní program s velkým převisem zájemců o jeho studium nebo nutnost získat vysokoškolský titul opravňující daný obor v praxi vykonávat,“ komentuje údaje Michaela Šmídová z Centra pro studium vysokého školství s tím, že důvody, proč určitý student opouští předčasně studium určitého oboru, jsou velice variabilní – co je pro jednoho překážka, pro druhého naopak motivace.
Mgr. Michaela Šmídová, Ph.D. z Centra pro studium vysokého školství
„Každopádně nám zde výrazně vystupují studenti se zdravotním znevýhodněním, které lze podměrně snadno rozklíčovat a zaměřit na ně pozornost ještě předtím, než by se mohli stát studijně neúspěšnými a ze systému ´vypadnout´,“ upozorňuje Michaela Šmídová, podle níž nicméně chybí přesná čísla, kolik lidí sice předčasně ukončí studium určitého oboru, ale záhy nastoupí na jiný. Do budoucna je podle ní zásadní systémově sladit monitorování studijní neúspěšnosti s individuálním přístupem ke studujícím – dokázat lépe vytipovávat studenty ohrožené studijní neúspěšností a také zlepšit informační management o podmínkách studia u uchazečů na konkrétní obory.
Karolína Gondková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR hned na začátku svého vystoupení upozornila, že není cílem studijní neúspěšnost zcela eliminovat, ale zaměřit se na oblasti, jež ji ovlivňují nejvíce. Tou prvním je podle ní nedostatečná relevance studia z pohledu studujících. „Většina z nich od studia očekává přímou relevanci k jejich uplatnění na trhu práce, a pokud nejsou jejich očekávání naplněna, často ztrácí motivaci ke studiu,“ upozorňuje Karolína Gondková s tím, že studium by mělo hned od prvního semestru nabízet jasné kariérní perspektivy a vysoké školy by měly své studijní plány koncipovat tak, aby studující získávali představu o svém praktickém uplatnění hned od začátku studia. „Pro efektivní učení je nesmírně důležité, aby studenti měli šanci těmto studijním plánům porozumět – aby věděli, proč se ten konkrétní předmět učí,“ apeluje Gondková.
Mgr. Karolína Gondková, ředitelka odboru Sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT ČR
Další příčinu studijní neúspěšnosti vidí v často velmi úzké specializaci studijních programů, která studujícím neposkytuje flexibilitu ve volbě jejich zaměření. „Pokud studující nejsou s obsahem nebo podobou studia spokojeni, často je ukončí a zahájí nové,“ říká Gondková s tím, že v tomto ohledu by měla pomoci novela zákona o vysokých školách, díky níž bude studentům umožněno přecházet mezi studijními programy v rámci jedné fakulty. „Nezbytná je zde samozřejmě spolupráce ministerstva školství a vysokých škol. Prostřednictvím rozvojových programů dávalo MŠMT v minulých letech vysokým školám finanční prostředky na specifické sledování školní neúspěšnosti a podporovalo finančně projekty sociální integrace studentů prvních ročníků nebo projekty, které monitorovaly průchod studiem či formulovaly doporučení na snižování školní neúspěšnosti,“ uzavírá Karolína Gondková.
Národní akreditační úřad pro vysoké školství má nyní podle jeho předsedy Roberta Plagy jasnou prioritu, která do budoucna výrazně ovlivní míru studijní neúspěšnosti. „V rámci reakreditací studijních programů se zaměříme na hodnocení kvality výuky na vysokých školách a budeme zjišťovat, jak si ji jednotlivá pracoviště zajišťují a také ověřují,“ říká Robert Plaga.
Ing. Robert Plaga, Ph.D., předseda Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství
„Mám-li hovořit z pohledu Univerzity Karlovy, jsem přesvědčen, že veškeré dostupné kroky k řešení má naše instituce k dispozici. Naší povinností je nabízet to nejkvalitnější vzdělání, a proto si s problémem studijní neúspěšnosti musíme umět poradit,“ navázal na slova předsedy NAÚ prorektor UK pro koncepci a kvalitu vzdělávání Jan Polák a pro srovnání uvedl příklady – v tomto případě studijní úspěšnosti – na nejprestižnějších světových univerzitách jako Harvard, jež se tam pohybuje nad devadesáti procenty.
Univerzita Karlova monitoruje důvody předčasného ukončení studia. Rozesílá těmto studentům dotazníky, jejichž návratnost je okolo dvaceti procent, nicméně i tak se vedení UK domnívá, že jejich výpovědní hodnota je značná. „Odpovědi mohou být na první pohled překvapivé: Čtyřicet jedna procent respondentů uvádí, že hlavním důvodem předčasného ukončení je nedostatečná identifikace s institucí. Třicet procent zmiňuje špatný výběr oboru. Zajímavé je, že se nám v odpovědích jako důvod předčasného ukončení studia téměř neobjevuje náročnost studijního programu,“ upozorňuje prorektor Jan Polák. Univerzita Karlova se snaží kontakt se svými studenty posilovat a jejich identifikaci s UK zvýšit například podporou spolkového života, zaváděním systému takzvaných tutorů, kdy starší studenti pomáhají a předávají důležité informace mladším kolegům, a dalšími aktivitami.
Prorektor pro koncepci a kvalitu vzdělávání UK, doc. MUDr. Jan Polák, PhD., MBA
Předseda studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník, který se zúčastnil následné panelové diskuse, upozornil na určitou irelevanci studijní neúspěšnosti, kterou zapříčiňuje nedostatečná kapacita studijních míst na oborech s velkým převisem uchazečů, například už zmíněné psychologie. „Student, který se nedostane napoprvé na takto prestižní obor, zvolí pro první ročník svého studia jiný méně výběrový, během něj se připravuje znovu na přijímací zkoušky, a pokud je udělá, studium, které bral jako alternativu, opustí. Je toto studijní neúspěšnost?“ táže se Michal Farník a jako řešení nabízí navýšit aspoň částečně kapacitu těch nejvýběrovějších studijních programů.
Ing. Michal Farník
Dalším neméně podstatným krokem k řešení studijní neúspěšnosti, na němž se ostatně shodli všichni vystupující na konferenci, by měl být akcent na kvalitu výuky a revize studijních plánů, zejména v prvních ročnících. „Počátek studia je z hlediska dlouhodobé motivace studujících klíčový, a proto by v něm měli učit ti nejlepší pedagogové, kteří dovedou lidi nadchnout. Také by jistě hodně pomohlo zvážit revizi některých studijních plánů, aby obsah učiva prvního ročníku netvořily hlavně teoretické a nejtěžší předměty, ale aby se studenti dostali i k tématům, kvůli kterým šli daný obor, kterému se také nejspíš chtějí v budoucnu profesně věnovat, studovat,“ shrnula Karolína Gondková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
TEXT: Jitka Jiřičková
FOTO: Hynek Glos
