V institucích Evropské unie pracuje stále výrazně méně Čechů a Češek, než kolik by vzhledem k velikosti ČR mělo. Co s tím? Tomuto tématu se věnovala konference, kterou společně uspořádaly 1. prosince ve Vlasteneckém sále Karolina Univerzita Karlova, Zastoupení Evropské komise v ČR a Vysoká škola ekonomická.
Monika Ladmanová, Miloš Vystrčil, Viktor Daněk, Milena Králíčková a Hana Machková (zleva).
Konference se konala necelý rok poté, kdy UK s VŠE připravily společný inovativní kurz Gateway to the EU Institutions pro zájemce o práci v některé z institucí EU. Přípravný kurz pomáhá zájemcům připravit se na přijímací testy pořádané Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO – European Personnel Selection Office). Určen je absolventům vysokých škol i studujícím v posledním ročníku bakalářského a magisterského studia.
Zájem o kurz je enormní. Přesto Česká republika v počtu Čechů a Češek, kteří za prací zamíří do některé z evropských institucí, nedosahuje takového stavu, jenž by odpovídal velikosti České republiky. Dnes jich dělá kariéru v EU zhruba pět stovek, ideální by přitom byl dvojnásobek.
A právě tomu, jak tento počet zvýšit, se věnovala konference, která se konala téměř symbolicky, jak podotkla hostitelka rektorka UK Milena Králíčková, ve Vlasteneckém sále Karolina. „Vysoké školy obecně jsou tím místem, ke kterému musíme jako Česká republika napnout svou pozornost. Talenty, které bychom chtěli pro práci v EU přilákat, hledejme mezi studenty a studentkami UK a dalších vysokých škol u nás. Jsem vděčná, že toto úsilí u nás vzplálo i díky iniciativě předsedy Senátu Miloše Vystrčila a že tuto iniciativu mohu díky České konferenci rektorů šířit na další vysoké školy,“ usmívala se rektorka Milena Králíčková.
Její slova podtrhla také prorektorka pro mezinárodní vztahy VŠE Hana Machková. „Mohu vás ubezpečit, že VŠE udělá všechno proto, abychom jak v rámci tohoto vzdělávacího kurzu, tak v rámci přípravy našich studentů podpořili to, aby se jich co nejvíce snažilo uplatnit v mezinárodních institucích,“ podotkla prorektorka Hana Machková.
Předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil pak poděkoval představitelkám obou univerzit za práci, kterou tímto směrem spolu se svými týmy vykonaly. „Úkolem vysokých škol a zodpovědných lidí je to, aby se připravovali na budoucnost, aby nastupující generace budoucnost zvládly. K tomu patří, že se o prostředí, ve kterém žijeme, zodpovědně staráme. Nemyslím si, že je správné si říci, kolik má Česko v první stovce nejlepších fotbalistů a pak se tam snažit další dodat. Správné je žít fotbal, žít Evropu. Když ji žijete, je to váš širší domov, lidé budou automaticky v institucích přibývat a automaticky budou vznikat další takové projekty, jaké se rozběhly díky UK a VŠE,“ podotkl předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Na úvod konference promluvila k posluchačům také vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monika Ladmanová. „S velkou radostí sleduji systematickou a soustředěnou snahu a úsilí posílit zastoupení Čechů a Češek v evropské administrativě. Nejenže je to velmi zajímavá pracovní příležitost pro každého jednotlivce, je to také velmi strategické. Evropa je definovaná jako jednota v rozmanitosti. Rozmanitost tvoří lidé a kultura každého jednoho členského státu. V zastoupení Čechů a Češek v evropské administrativě se odráží historická a kulturní zkušenost, kterou mohou do dané instituce přinést. Ta se potom projevuje ve fungování dané instituce a v tom, jaký obsah instituce produkuje. Proto je pro Českou republiku velmi strategické mít na všech úrovních evropské administrativy Čechy a Češky,“ zdůraznila Monika Ladmanová.
Konference byla rozdělená do tří tematických bloků, kterými posluchače provedl někdejší zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu, dnes zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum Viktor Daněk. První z bloků se věnoval tématu Jak si stojí Češi v institucích EU. Na toto téma diskutovali zástupce generální ředitelky pro lidské zdroje Evropské komise Christian Roques, nejvyšší státní tajemník ministerstva vnitra Jindřich Fryč, ředitel Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády Ondřej Matoušek a vedoucí kabinetu místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Daniel Braun.
Diskutující hovořili o tom, jakou roli v navyšování poštu Čechů a Češek v eurounijní administrativě hrála Strategie ČR pro posílení Čechů do EU a Akční plán pro geografickou rovnováhu mezi EK a ČR. Připomněli také to, že Češi a Češky, kteří získali cenné zkušenosti při práci v některé z evropských institucí, pak narážejí na problém, že jako překvalifikovaní zájemci a zájemkyně těžko nacházejí adekvátní uplatnění v tuzemské státní správě.
Ve druhém tematickém bloku vystoupili ředitelka personálního odboru ministerstva zahraničních věcí Jana Hybášková a ředitel Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček. Inspiraci zvenčí přinesl Jan Indráček z konzultantské firmy McKinsey & Company. Společně se zamýšleli nad tím, jak přitáhnout talenty do EU. Jana Hybášková pak velmi apelovala směrem k posluchačům, že kariéru v institucích EU nemusejí dělat jenom absolventi práv nebo mezinárodních vztahů. Evropské úřady se potýkají s nedostatkem i velmi specializovaných profesí. Jako příklad uváděla jaderné fyziky, klimatology nebo specialisty na informační technologie, kteří vedle angličtiny ovládají také francouzštinu.
Poslední tematický blok konference se zaměřil na příklady osvědčených postupů ze zahraničí. Na toto téma hovořili ředitel pro nábor, mobilitu a stáže Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost Evropské komise Christian Levasseur, poradce pro personální zastoupení Nizozemců v EU Tristan Schyns, koordinátorka pro nábor do EU institucí Švédské rady pro vyšší vzdělávání Asia Riazantceva a Kateřina Kočí z VŠE. Diskutujíc představili strategie, které jejich země zvolily v oblasti posilování svého vlivu a pozice v evropských institucích a jimiž se ČR může inspirovat.
TEXT: Helena Zdráhalová
FOTO: Michal Novotný
