Zooložka Mgr. Zuzana Musilová, Ph.D., a biolog Mgr. Matyáš Fendrych, Ph.D., oba z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, získali Consolidator grant od Evropské výzkumné rady (ERC). Nyní tak mohou za významnou finanční podporu, kterou z vědeckých grantů získávají, konsolidovat své vědecké týmy a dále bádat ve svých oborech. Gratulujeme!
Foto: Petr Jan Juračka, Přírodovědecká fakulta UK
„Udělení dvou ERC Consolidator grantů doktoru Fendrychovi a doktorce Musilové ukazuje, jak důležité je poznávání těch nejzákladnějších stavebních kamenů, z nichž je život na zemi složen. V době, kdy na vlastní kůži vnímáme křehkost našich ekosystémů, jsou poznatky z oblasti přírodních věd klíčové nejen k pochopení budoucnosti naší planety, ale mohou pozitivně ovlivnit i osud lidské populace,“ podotkla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Foto: Petr Jan JuračkaZooložka Zuzana Musilová zkoumá hlubokomořské ryby známé svými mimořádnými adaptacemi, včetně jejich zdokonalených smyslových systémů. Fascinující je, že u některých hlubokomořských ryb se vyvinul jedinečný zrak, který jim možná umožňuje vidět barvy. „Budu studovat funkční evoluci tohoto zrakového systému a díky tomu se mohu zaměřit na limity obratlovčího oka v extrémním prostředí. Zaměřím se na zásadní otázku, zda mohou hlubokomořské ryby vidět barevně. Pro vnímání světla má sítnice obratlovců dva typy fotoreceptorů, tyčinky pro vidění za šera a čípky pro barevné vidění za denního světla. Mnoho hlubokomořských ryb ale čípky postrádá, což je činí barvoslepými. Nový zrakový systém u některých ryb je založený čistě na kombinaci různých tyčinkových opsinů a možná toto omezení překonává. Buď umožňuje rozlišovat barvy, nebo jde o „supercitlivé“ tyčinky vnímající jakékoliv světlo bez ohledu na jeho barvu. Ať tak či tak, takovýto zrakový systém se nevyskytuje u žádného jiného obratlovce,“ uvedla ke svému výzkumu Zuzana Musilová, která dlouhodobě zkoumá genom hlubokomořských ryb a jejich možnost evolučního přizpůsobení životu nejen v extrémním prostředí hlubin, ale také ve dvou různých prostředích, se kterými se díky své biologii během svého života setkávají. Více v rozhovoru magazínu Forum, který si můžete přečíst zde.
Foto: Petr Jan JuračkaRostlinný biolog Matyáš Fendrych zkoumá fenomén rostlinné biologie – auxin. „Auxin má naprosto ústřední roli v regulaci růstu rostlin. Bez něj by tu žádné rostliny, tak jak je dnes známe, nebyly,“ říká biolog, kterému se nedávno podařilo v kořenu modelové rostliny huseníčku (Arabidopsis thaliana) objasnit takzvanou rychlou auxinovou odpověď. Ta rostlinám slouží mimo jiné k tomu, aby byly kořeny schopny rychle prorůstat půdou a dobře se v ní orientovat. „Nyní chceme zjistit, zda je tato odpověď ‚specialitou‘, která se vyvinula v kořenech huseníčku, nebo je to více obecný děj, který se odehrává i v jiných částech rostlin a u jiných druhů, jako jsou například trávy,“ popisuje svůj výzkum Matyáš Fendrych, jehož další výzkum bude možný právě díky prestižnímu Consolidator grantu. (ERC). Více v rozhovoru magazínu Forum, který si můžete přečíst zde.
