Uplynul rok od chvíle, kdy 24. února 2022 Univerzita Karlova vyjádřila odsudek bezprecedentní agresi, jakou podniklo a dosud nehorázně podniká putinovské Rusko na území svrchovaného státu Ukrajina. Vedení Univerzity Karlovy – tehdy jako první v akademickém prostředí – důrazně odsoudilo násilný vpád ruské armády do svobodného státu, vyzvalo k mírovému řešení a nabídlo pomoc potřebným. Následující rok byl pro univerzitu rokem podpory uprchlíků, ukrajinských studentek a studentů a také akademiček a akademiků. Svůj postoj univerzita naplnila konkrétními činy a pomocí.
Univerzita nabídla pomoc jak studujícím, tak i akademikům. Zaměstnala či jinak podpořila 25 ukrajinských akademiček a akademiků, podporu získalo 231 ukrajinských studentek a studentů, kteří na UK začali studovat, a 341 studentek a studentů, kterým byla nejprve umožněna studijní stáž statusem freemover. Ten dovoluje studovat v zahraničí mimo rámec existujících výměnných a stipendijních programů. Univerzita umožnila ukrajinským uprchlíkům ubytování na svých kolejích a stravu v menzách.
Prostřednictvím svého Ústavu jazykové a odborné přípravy (ÚJOP) nabídla intenzivní jazykové kurzy češtiny pro freemovery a studenty UK z Ukrajiny, intenzivní doplňkové letní kurzy češtiny a českých reálií pro ukrajinské studenty VŠ a letní jazykové kurzy pro děti cizinců migrujících z Ukrajiny. Celkem zde bylo odučeno 5280 vyučovacích hodin a kurzy navštěvovalo 438 studujících a dětí.
Další podpora šla z jednotlivých fakult UK. Ať už šlo o přidělení stipendií, odpouštění poplatků za studium i nákladů za ubytování, účast na vzdělávacích online kurzech pro studenty ukrajinských vysokých škol zdarma, organizaci jazykových kurzů a materiálních sbírek, vybavení prostor materiální pomocí či organizaci online přijímacích řízení pro ty studenty, kteří je nemohli složit prezenčně.
Vedení Univerzity Karlovy, akademici, vědečtí pracovníci, pedagogové i studenti napříč všemi fakultami nabídli svou pomoc okamžitě po vypuknutí invaze, která od 24. února 2022 změnila osudy statisíců lidí. Studenti Karlovky se zpočátku zapojili především do práce řady Krajských asistenčních center pomoci (KACPU), rozmístěných po celé České republice. Zde asistovali při zvládání přílivu válečných uprchlíků: pomáhali s administrativou, tlumočením a nezřídka se stali i první velkou lidskou oporou. Převážně žen a dětí přijíždělo do Česka v prvních týdnech války několik set denně, přičemž do hlavního města měla namířeno čtvrtina z nich; jádro pomoci se proto v následujícím období soustředilo do Prahy.
Na žádost ředitelství úřadu práce byla v březnu 2022 pomoc studentů Univerzity Karlovy nejprve směrována do Kongresového paláce (toho času největšího KACPU v Česku) a poté, když byly kapacity paláce vyčerpány, na pražské Hlavní nádraží.
Právě na „Hlaváku“ se uprchlíkům z Ukrajiny od studentů Karlovky dostalo krom jiného též podpory zdravotnické. Profesionální práci ve stresujících podmínkách zahájili studenti 3. lékařské fakulty UK, ke kterým se záhy připojili i studenti 2. a 1. lékařské fakulty. Medici poskytovali službu v rámci improvizované zdravotnické ošetřovny nepřetržitě, denně a po řadu týdnů. V případě potřeby byli v kontaktu s dispečery pražských nemocnic a kdykoliv mohli požádat o konzultaci nebo o případný převoz k hospitalizaci. Českým dobrovolníkům asistovali i dobrovolníci z řad ukrajinských obyvatel a ukrajinských studentů žijících dlouhodobě v Česku. Na seznamu mediků-dobrovolníků, kteří zajišťovali chod ošetřovny na pražském nádraží, bylo průběžně kolem 150 studentů. Přičemž denní službu vykonávalo deset lidí.
Další bilingvní studenti medicíny se rozhodli pomáhat ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a FN Motol. Budoucí lékaři se vůbec stali častými koordinátory a iniciátory různých forem pomoci: darovali krev, pořádali sbírky, nabízeli zdravotnickou pomoc i tlumočení hospitalizovaným ukrajinským pacientům a stali se nezbytným prostředníkem při psychologické pomoci. V tomto hektickém období medici ze všech lékařských fakult dokázali obdivuhodně skloubit náročný školní rozvrh s prací dobrovolníka.
➤ Studenti a medici UK opět pomáhají, tentokrát Ukrajincům (10. březen 2022)
➤ Medici z Dvojky pomáhají Ukrajincům společně s legionáři (19. duben 2022)
➤ Síly docházejí, ale provoz ošetřovny se nám daří držet (13. červenec 2022)
➤ Byla to naprostá smršť pomoci, říká oceněná medička Anna (14. prosinec 2022)
Od března 2022 byla část koleje Větrník na pražském Břevnově připravena stát se přechodným domovem zhruba čtyřem stovkám uprchlíků. Pracovníkům Kolejí a menz UK (KaM), společně s Českým červeným křížem (ČČK), pražským magistrátem a hasiči se v krátkém čase podařilo kolej dovybavit chybějícími postelemi, přikrývkami a povlečením. „Mohly“ za to i charitativní sbírky – probíhaly jak v rámci kolejí, tak i na jednotlivých fakultách UK. Díky sbírkám se podařilo pro Větrník získat potřebné vybavení a pro jeho nové obyvatele věci osobní potřeby. Vznikl zde i dětský koutek, kde se ti nejmladší mohli díky darům-hračkám alespoň na část dne cítit trochu veseleji.
➤ Uprchlíci z Ukrajiny našli azyl na univerzitních kolejích (17. březen 2022)
V dubnu 2022 zahájila Univerzita Karlova na koleji Kajetánka intenzivní kurzy češtiny pro děti ukrajinských uprchlíků. Do výuky se zapojila zhruba stovka zájemců ve věku od osmi do devatenácti let. Výuka probíhala ve třech skupinách, denně v šesti vyučujících hodinách, přičemž zájem mnohonásobně převyšoval možnosti pedagogů-dobrovolníků z řad studentů Karlovky.
Nabídka Kajetánky se brzy rozšířila například o adaptační kurzy s možností krátkodobého hlídání dětí nebo celou řadu volnočasových aktivit, primárně organizovaných pro šestou pražskou městskou část. Ve spolupráci s komunitním centrem Prahy 6 Nesedím, sousedím mohla být uprchlíkům z Ukrajiny nabídnuta též i tolik vyhledávaná psychologická pomoc.
➤ Na Kajetánce se děti z Ukrajiny učí česky, chybí dobrovolníci (12. duben 2022)
S kurzem v rámci celoživotního vzdělávání se od května 2022 k pomoci lidem z Ukrajiny připojila Fakulta humanitních studií UK. Do socializačního programu Orientační kurz pro osoby postižené válečným konfliktem na Ukrajině se mohl přihlásit každý, stačilo poslat motivační dopis. Celkem kurz absolvovalo 75 účastníků, kteří prošli postupně čtyřmi základními částmi výuky. Věnovali se třeba českému jazyku, historii ČR, lidským právům a národnostním menšinám ČR, zúčastnili se komentovaných prohlídek Prahy i neformálního setkání se studujícími FHS UK, měli možnost konzultovat individuální potřeby, jež se týkají uznávání zahraničního vzdělání a vysokoškolského diplomu v ČR.
➤ Orientovat se v Česku pomáhá uprchlíkům i kurz FHS UK (24. květen 2022)
V rekordním čase jsme nabídli mobilní aplikaci – automatický překladač mezi češtinou a ukrajinštinou, vyvinutý vědci z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK, dostupný rovněž jako mobilní aplikace pro systémy Android. Aplikace umožňuje překlad mezi češtinou a ukrajinštinou v hlasové i textové podobě a pro překlady jsou k dispozici fonetické přepisy mezi latinkou a azbukou.
Překladač je ke stažení zdarma na Google Play pod názvem Charles Translator for Ukraine a na adrese https://translator.cuni.cz
Společným „nadfakultním“ dílem – spojili se při něm tvůrci ze 3. LF UK, FF UK a Nakladatelství Karolinum – se stala elektronická učebnice pro zdravotníky Лікуємо чеською / Léčíme česky. Publikace, která je stále doplňována, je v ukrajinštině a je určená zdravotnickému personálu: sestrám, ošetřovatelkám, sanitářům či fyzioterapeutům, aby se dokázali začlenit do práce u nás, v Česku, a stali se platnými členy odborného zdravotnického personálu.
Kniha je dostupná zdarma na platformě Publi.
➤ Mezifakultní tvorba knih. V rekordním čase a s bonusy (15. červen 2022)
Dalším místem, kde se dobrovolníci snažili pomoci uprchlíkům a kam sahají stopy UK, bylo adaptační centrum na pražském Chodově. Studentky a studenti z Evangelické teologické fakulty UK byli u toho, když se podařilo prostory neziskovky Organizace pro pomoc uprchlíkům přizpůsobit potřebám dětí z válkou trýzněné Ukrajiny. Brzy si do adaptačního centra našlo cestu na 150 dětí denně! Školáci i předškoláci – děti ve věku od tří do patnácti let – se kromě češtiny věnovali místními reáliím, poznávali kulturu naší země, chodili na procházky, na výstavy i do muzeí, nebo si „jen“ hráli. Spojovníkem všech aktivit byla čeština – proto, aby si ukrajinské děti nový jazyk osvojovaly co nejpřirozenější cestou.
➤ Pod modro-žlutou duhou pomáhají studenti UK (10. srpen 2022)
V září – sedm měsíců po ruské invazi – se na ovále FTVS UK běželo z Kyjeva do Bruselu. Cílem tradiční akce Hřeje mě pohyb (součástí Evropského týdne sportu) bylo překonat 1989 kilometrů a fiktivně doběhnout do hlavního města Evropy. V běžeckém módu se na oválu představilo zhruba pět stovek závodníků: běželi ukrajinští studenti nejen z Karlovky, ale i studenti z dalších pražských vysokých a středních škol. Připojili se ovšem i další nadšení běžci – náhodní kolemjdoucí, či pracovníci rektorátu a ostatních spřátelených kateder a fakult UK. Mimochodem, vzdálenost Kyjev-Brusel se podařilo překonat za čtyři a půl hodiny! A kdo chtěl, mohl přes QR kód přispět organizaci Člověk v tísni, která je s pomocí Ukrajině úzce spjata.
➤ Pohyb hřeje a spojuje. Na FTVS se běželo i pro Ukrajinu (27. září 2022)
Univerzita Karlova se v pomoci zaměřila i na utužení vědecké spolupráce s univerzitami na Ukrajině: finanční prostředky určené na vědecké projekty – seed funding – nejčastěji posloužily na přesun ukrajinských výzkumníků do Česka a částečně pokryly i jejich platy.
V neposlední řadě Univerzita Karlova podala pomocnou ruku ukrajinským vysokoškolákům, kterým válka přerušila výuku: fakulty zorganizovaly studijní programy – freemover – jako adekvátní náhradu zmařené výuky. Ukrajinští studenti se mohli rovněž zapojit do distančních a hybridních vzdělávacích kurzů vedených akademiky UK v češtině či angličtině. Zapojila se též Ústřední knihovna UK. Přednášky z různých vědních oborů probíhají stále. Speciálně vytvořený portál pro online volně přístupné kurzy určené studentům z Ukrajiny je dostupný stále, a to na adrese:
➤ https://dl.cuni.cz/english/lectures-for-ukrainian-students/
V podvečer 25. února 2022, tedy den poté, co ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, proběhl v Kampusu Hybernská studentský happening Tohle je náš svět, ne tvoje bojiště!
➤ Svět není tvoje bojiště, vzkázal happening za Ukrajinu (26. únor 2022)
UK ale nezapomněla ani na mezinárodní akademickou pomoc. Vzniklo konsorcium spolupracujících univerzit z Evropské unie a asociovaných zemí Východního partnerství, konkrétně Ukrajiny, Moldavska a Gruzie Eastern Partnership University Cluster (EPUC). Začal tak dlouhodobý systematický rozvoj spolupráce v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. Konsorcium vzniklo pod hlavičkou aliance prestižních evropských univerzit 4EU+. „Jsem velmi ráda, že tak můžeme prohlubovat spolupráci s několika univerzitami na Ukrajině, v Gruzii a Moldavsku a pomáhat jim v tak těžké době,“ uvedla ke vzniku konsorcia rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
V současné době se jako jeden z praktických výstupů v rámci EPUC připravuje virtuální fond EULER. Bude podporovat vytváření nových partnerství v oblasti vzdělávání a vědy a výzkumu. Každý z partnerů by měl do fondu přispívat určitou částkou, přičemž partneři z členských států EU přispívají více než země východního partnerství. Výzva, ve které se očekává podpoření asi 15 společných projektů, bude vyhlašovaná jednou ročně.
➤ Univerzita Karlova stojí u vzniku konsorcia univerzit z EU a zemí východního partnerství
Série dvanácti rozhovorů s expertkami a experty, kteří podrobně analyzovali nejrůznější aspekty války na Ukrajině od jejích historických kořenů přes otázky ukrajinské identity a kultury až po témata typu dezinformace, ale i energetika, ekonomika, diplomacie, humanitární právo a v neposlední řadě rovněž průběh konfliktu z vojensko-taktického a vojensko-strategického hlediska.
Diskuze se soustředila i na dopady války na českou společnost a na její evropský a globální kontext. Pozvání přijali historik Jan Rychlík, armádní generál v. v. Petr Pavel, novinářka Petra Procházková, ekonomka Danuše Nerudová, jaderná fyzička Dana Drábová, právník a důstojník AČR Otakar Foltýn, diplomat Petr Kolář, ukrajinisté David Svoboda a Lenka Víchová a další odborníci.
Fakulta sociálních věd UK se podobně jako další fakulty a součásti UK ihned poté, co začala válka na Ukrajině, zapojila do pomoci postiženým konfliktem. Ta spočívala nejen v přímé podpoře lidí, ale také v publikování expertíz vědců a vědkyň, kteří reflektovali situaci z pohledu svých vědních oborů. Loni v květnu pak FSV UK vytvořila interdisciplinární Expertní skupinu pro Ukrajinu složenou z akademiků a akademiček FSV UK napříč obory vyučovanými na fakultě – od mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií, sociologie, veřejné a sociální politiky, ekonomie, až po mediální studia.
U příležitosti ročního výročí ruské invaze na Ukrajinu fakultní expertní skupina uspořádala v úterý 21. února konferenci, kde vědci spolu s odborníky z praxe diskutovali o roli Ukrajiny jako tématu české zahraniční politiky, respektive o problematice migrace a postavení ukrajinských válečných uprchlíků v ČR. Na konferenci vystoupil také náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák.
➤ Ukrajina v EU? Příprava je důležitější než datum (22. února 2023)
„Nikdo z lidí, které jsem na Ukrajině poznal, si válku nepřál. Všichni doufali a stále ještě doufají, že boje nebudou více eskalovat a nalezne se řešení konfliktu v diplomatických rozhovorech a jednáních, protože do 21. století násilné řešení geopolitických konfliktů nepatří,“ uvedl v rozhovoru pro magazín Forum Ondřej Kadlec, student HTF UK, v únoru 2022.
Ukrajinští studenti, stejně jako v Česku dlouhodobě žijící ukrajinští obyvatelé, od prvních dnů pomoci, které se jim od obyvatel Česka dostalo, nešetřili slovy díků: „Pro nás je samozřejmé, že svým lidem pomáháme. Co je obdivuhodné, a za co patří velké díky vašim lidem – obyvatelům Česka, že jste nás v tom nenechali a že jste se do humanitární pomoci Ukrajincům pustili hned od prvního dne,“ zamyslela se počátkem března 2022 Maryia Katalantay, studentka pocházející z Charkova, tehdy studentka pátého ročníku 2. lékařské fakulty UK a jedna z vůdčích osobností uskupení studentů Medici na ulici. Se slovy Maryii zcela souzní i patoložka z Charkova, docentka Vira Tovazhnianska, která od dubna 2022 na 2. lékařské fakultě UK vyučuje zahraniční mediky patologii.
➤ Věřím v sílu svého národa, říká ukrajinská studentka (28. únor 2022)
➤ Vira Tovazhnianská: S pomocí se nesmí otálet (2. únor 2023)
Rok trvající válečný konflikt provázený především nenahraditelnými lidskými oběťmi i ekonomickými ztrátami do současnosti způsobil mimo jiné exodus více než osmi milionů Ukrajinců...
Text: OVV RUK
Foto: Univerzita Karlova
Datum: 23. 2. 2023
