Pět českých klinicko-vědeckých center spojilo své síly v nově vzniklém Národním institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Cílem je hlubší poznání i hledání nových způsobů léčby civilizačních nemocí. Na výzkum týmy získaly miliardu z evropských zdrojů.
V nově vzniklém Národním institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění se spojily týmy odborníků z IKEM, Fyziologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, Masarykovy Univerzity v Brně a Univerzity Karlovy. Společně budou pracovat na hlubším poznání příčin vzájemně propojených civilizačních chorob jako je obezita, cukrovka a nemoci srdce.
Tyto na první pohled nenápadné nemoci jsou nejčastější příčinou úmrtí. V Česku trpí diabetem přes milion lidí a na problémy spojené s tímto onemocněním jich ročně umírá více než 22 tisíc. Kardiovaskulární choroby mají na svědomí více než 36 tisíc úmrtí ročně. „Cílem projektu je nejen účinněji předcházet těmto onemocněním, ale také je co nejefektivněji léčit. Díky němu budeme schopni mnohem rychleji do praxe promítat poznatky získané experimentálním výzkumem. Pacienti se tak snáze a efektivněji dostanou k novým léčebných postupům a opatřením,“ vysvětluje hlavní vědecký koordinátor a iniciátor celého projektu profesor Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM.
„V zásadních zdravotních a společenských tématech je třeba využívat synergií excelentních výzkumných pracovišť v České republice, abychom dosahovali výsledků efektivně. Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění právě takovým spojením je, a je tedy velkým příslibem do budoucna pro pacienty trpící danými civilizačními chorobami,“ řekl během tiskové konference prorektor UK pro vědeckou činnost profesor Ladislav Krištoufek. A dodal: „Jako finanční ekonom většinu dne prosedím, tak se moc těším na výsledky.“
Projekt v rámci program Excels získal podporu ve výši 1 012 062 000 korun z evropských zdrojů. Zapojené instituce budou společně pracovat na řešení úkolů, které by měly vést k efektivnějšímu zvládání „epidemie“ civilizačních onemocnění, a to zejména prostřednictvím hlubšího porozumění společným příčinám úzce souvisejících onemocnění, rychlejšího a efektivnějšího testování účinnosti a bezpečnosti nových léků, zapojení pacientů do nejnovějších studií, lepšího využití moderních technologií v léčbě, ale i nových příležitostí pro mladé vědce a lékaře a účinnějších preventivních programů.
„Konkrétně na 3. lékařské fakultě UK bude výzkum v rámci nově vzniklého institutu zaměřen na dvě hlavní oblasti. Zaprvé, na problematiku aterotrombózy, jejíž nejobávanější komplikace – srdeční infarkt a mozková mrtvice – jsou hlavními příčinami úmrtí i invalidity. A zadruhé na elektrofyziologii srdečních arytmií a nejmodernější typy kardiostimulátorů. Ve výzkumném týmu bude pracovat řada mezinárodně uznávaných lékařů jako je profesorka Zuzana Moťovská, profesor Pavel Toušek, profesor Pavel Osmančík, docent Karol Čurila a další,“ uvedl profesor Petr Widimský, děkan 3. LF UK a vedoucí kardiovaskulárního výzkumného programu na UK.
„Dnešní biomedicínský výzkum se zcela odvíjí od lékařů a jejich pacientů. Věda hledá odpovědi na základní otázky: proč a jak dochází k onemocnění a co s tím. Vznikem Národního institutu se podařilo něco, o čem jsme všichni snili. Doposud jsme fungovali jako takové izolované ostrovy, nyní vzniká oficiální efektivní propojení,“ řekl profesor Stanislav Kmoch, hlavní koordinátor z 1. lékařské fakulty UK.
Děkan 1. lékařské fakulty profesor Martin Vokurka krom vědeckých výsledků a nových možností pro lékaře a pacienty vyzdvihl i roli edukační. „Prostřednictvím nového národního centra se naplní i jeden z dalších požadavků a evropských doporučení – důraz na vědeckou výchovu. Máme skvělé učitele a silnou základnu studentů, kteří často již v pregraduálním studiu k vědě směřují. Tyto inciativy tak budeme díky prostředkům na vědu moci ještě více prohlubovat.“
Text: Pavla Hubálková
Foto: Martin Pinkas
