V pátek 3. prosince byly na tiskové konferenci vyhlášeny ceny Česká hlava 2021 – nejvyšší české vědecké vyznamenání. Tři ceny celkem z šesti kategorií obdrželi vědci a vědkyně z Univerzity Karlovy. Slavnostní předávání proběhne v neděli.
Ceny Česká hlava jsou považovány za nejprestižnější ocenění za vědu a výzkum, kterého mohou vědci a vědkyně v České republice dosáhnout. Přezdívá se jim „Česká nobelovka“ a v minulosti byl oceněn například organický chemik Antonín Holý, onkolog Josef Koutecký, fyzikální chemik Pavel Hobza, imunolog Václav Hořejší a další.
„Přál bych si, aby o České hlavě skutečně všichni věděli, že se jedná opravdu o jedno z nejprestižnějších českých vědeckých ocenění. A je to i skvělý způsob propagace a popularizace vědy, je důležité ukazovat ten skutečný obsah, ukazovat příběhy konrétních vědců,“ řekl pro UK Forum Martin Vlach, předseda správní rady Česká hlava a také proděkan pro Propagaci na Matematicko-fyzikální fakultě UK. „Rád bych zmínil i projekt České hlavičky, který má fungovat jako taková líheň budoucích špičkových vědců a vědkyň. Shodou okolností jsem v porotě této soutěže a vidím, jak obrovský potenciál má Česká republika v mladých studentech a studentkách a věřím, že se to jednou zúročí i v České hlavě.“
Slavnostní galavečer jubilejního 20. ročníku předávání cen Česká hlava za nejlepší vědecké projekty uplynulého roku proběhne v neděli 5. prosince v prostorách Staré čistírny odpadních vod v Bubenči. Večerem bude provázet Daniel Stach a přenos zprostředkuje České televize.
V letošním roce „Českou nobelovku“ obdrží profesor Vladimír Kučera z Českého vysokého učení technického v Praze, jehož počítačové algoritmy jsou masově využívány předními světovými firmami v automobilovém či leteckém průmyslu.
Tři ceny celkem z šesti kategorií míří na Univerzitu Karlovu:
prof. MUDr. Pavel Osmančík, Ph.D. z 3. lékařské fakulty UK získal cenu Lorem Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra za výzkum léčebných metod fibrilace srdečních síní.
Fibrilace síní srdce je onemocnění, které může mít fatální následky. Při fibrilaci totiž srdeční síně mechanicky nepracují, a to může být důvodem vzniku trombu v části srdce, kterému se říká ouško. Pokud v tomto místě dojde k vytvoření a uvolnění trombu, často dochází k ucpání tepen zásobujících mozek a ke vzniku cévní mozkové příhody. Jako standardní metoda prevence vzniku trombu v oušku levé síně se používá dlouhodobá protisrážlivá léčba, kdy lidé užívají „léky na ředění krve“. Pro některé pacienty ale tato antikoagulační léčba není vhodná, a tak byla vyvinuta i jiná metoda – katetrizační uzávěr ouška. „Tuto metodu jsme nevyvinuli my, ale jako první jsme provedli klinickou studii s názvem Prague-17, která porovnávala tyto dvě dostupné metody. A přinesli jsme důkazy, že obě metody jsou srovnatelné,“ popisuje profesor Osmančík. „Cena je pro celý náš tým velikou satisfakcí za naši dosavadní práci. Považuji za veliký úspěch, že se do studie zapojilo všech deset kardiocenter v České republice,“ dodal pro UK Forum Pavel Osmančík.
PharmDr. Martina Háková, Ph.D. z Farmaceutické fakulty UK získala cenu Doctorandus za technické vědy za vývoj nových analytických metod za využití nanomateriálů.
Doktorka Háková pracovala na využití nanovlákenných materiálů v analytické chemii, které umožňují dělat kompletní rozbory vody, půdy nebo potravin během několika minut. Díky výzkumu, který probíhal ve spolupráci Farmaceutické fakulty UK a Technické univerzity v Liberci, bylo identifikováno několik velmi účinných nanovlákenných materiálů, které jsou v porovnání s komerčně dostupnými sorbenty méně nákladné a poskytují lepší výsledky. Bylo prokázáno, že použití nanovláken jako sorbentů v extrakčních technikách vede ke snížení spotřeby organických rozpouštědel a výrazné úspoře času, což má vliv i na životní prostředí. Díky práci doktorky Hákové je možné jednoduše a efektivně zanalyzovat například vzorek piva nebo vína a určit, zda obsahuje škodlivé mykotoxiny nebo naopak v případě vína prospěšné biologicky aktivní látky. Nové analytické metody jsou jednoduše přenositelné a široce uplatnitelné a již započalo jejich uvádění do praxe. „Cena Česká hlava je pro mě obrovská pocta. Analytická chemie je přeci jenom taková Popelka, stojí v pozadí veškerých velkých objevů a málokdo doceňuje tu práci za tím,“ sdílela oceněná vědkyně.
Libor Šmejkal, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK získal Cenu společnosti Veolia, cenu Doctorandus za přírodní vědy za vývoj nového typu antiferromagnetů.
Objevy Libora Šmejkala a jeho kolegů přispěly k ustanovení nového oboru tzv. topologického magnetismu, kdy objevili novou třídu vodivých materiálů – antiferromagnetů umožňujících rozdělení elektronů s opačným spinem. Nové materiály slibují široké spektrum aplikací ve vědě a technice, protože pomocí antiferromagnetů je možné zajistit vedení elektrického proudu prakticky bez ztrát. Navíc mechanismus spinového rozdělení nevyžaduje těžké prvky a je možné jej realizovat za pokojové teploty. Antiferromagnety tak mají potenciál být v budoucnosti využity ke konstrukci počítačů inspirovaných lidským mozkem, ultrarychlému optickému a elektrickému zpracování informace, kosmologii a detekci temné hmoty nebo dokonce přispět ke snížení světové spotřeby energie včetně prodloužení výdrže chytrých telefonů.
Text: Pavla Hubálková
Foto: Ondřej Kalmán, Česká hlava
