Nakladatelství MatfyzPress vydalo knihu Einstein opět v Praze – fyzika v seriálu Genius. V úterý 9. listopadu ji v historické posluchárně Fyzikálního ústavu MFF UK pokřtili její autoři, odborní poradci filmařů, Jiří Podolský, Pavel Cejnar, Stanislav Daniš a Jan Valenta.
Autoři knihy (zleva Stanislav Daniš, Jiří Podolský, Pavel Cejnar a Jan Valenta) s Ladou Dobrkovskou ze společnosti Channels zastupující National Geographic.
„Prováděli jsme revize a korekce odborných pasáží scénáře, radili hercům a režisérům s jejich ztvárněním, podíleli jsme se na českém překladu, a nakonec i na propagaci seriálu,“ popisují autoři s tím, že vidět tvůrčí práci světové produkce jim přineslo nejen fascinující zážitky coby filmovým fanouškům, ale také se dozvěděli řadu nových faktů, které využijí jakožto pedagogové Matfyzu.
„Při přípravě odborných rekvizit jsme si sami podstatně prohloubili znalosti historie fyziky a objevili spoustu pramenů, které jsou pro nás i nadále užitečné při výuce,“ podotýká v knize profesor Jiří Podolský. (Pedagog MFF UK mluvil podrobně o Ensteinovi pro redakci Forum zde). „Před natáčením jsem instruoval herce, jak mají co dělat, v jakém pořadí a co se během experimentu děje,“ popisuje zase ve „své“ kapitole Podolského kolega Stanislav Daniš z katedry fyziky kondenzovaných látek MFF UK.
„Jednoho dne počátkem roku 2017 se na mě obrátil kolega Standa Daniš s tajemným dotazem, zda bych na něj nezaskočil v jisté speciální záležitosti. Nakonec se ukázalo, že potřebuje na jeden den záskok ´na place´. Tak jsem se stal ´zaskakujícím vědeckým poradcem´,“ vzpomíná skromně Jan Valenta z katedry chemické fyziky a optiky MFF UK, který byl přítomen natáčení scén z laboratorního prostředí, které se odehrávaly v areálu bývalé továrny PAL v Letňanech. V knize dává zejména nahlédnout do práce kameramanů, osvětlovačů a dalších techniků, jež ho jakožto bývalého amatérského filmaře fascinuje. „Některé stránky natáčení stojí za pozornost… Jedna verze scénky se brala většinou na tři kamery najednou z různých úhlů… Je neuvěřitelné, kolik lidí, vybavení, času a nepochybně i financí realizace seriálu stála (údajně asi miliardu, z níž polovina se utratila v Čechách),“ píše Jan Valenta.
Pavel Cejnar dokonce získal přístup ke skutečným originálním dokumentům a spisům slavného fyzika, za nimiž se vypravil do Muzea Alberta Einsteina v Jeruzalémě. „Když jsem svíral ten neuvěřitelný poklad, klepaly se mi ruce,“ vzpomíná profesor z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK.
Při prohlížení Einsteinovy písemné pozůstalosti objevil několik zajímavostí. Vědec například psal své propočty už na jednou použité papíry, na zprávy z úřadů a podobně. Také poměrně málo škrtal. V archivu jsou uloženy i účtenky, které Einstein platil. „Chtěl si nechat proplatit nábytek, který při pobytu v Praze nakupoval do domácnosti. Jenže ho pak musel znovu vracet, jelikož ho sehnal u české firmy… Toto byla právě jedna z věcí, ta vzájemná všudypřítomná německo-česká nevraživost, které ho při pražském pobytu obtěžovaly. Politikaření velice špatně snášel,“ popisuje Pavel Cejnar.
„Na jedné z našich prvních schůzek mi pan profesor Podolský dal záruku, doslova řekl, že seriál bude díky odbornému přispění vědců Univerzity Karlovy špičkový a přesný. Odvedli jste obrovský kus práce především pro popularizaci vědy. První čtyři epizody měly absolutně nejvyšší sledovanost, kterou zatím žádný z projektů National Geographic nepřekonal,“ oceňuje Lada Dobrkovská ze společnosti Channels, jež televizi v Česku zastupuje, a byla to právě ona, kdo tým fyziků z Matfyzu přizval také ke spolupráci na českém překladu dialogů tohoto amerického životopisného seriálu, který se natáčel celý v Praze. Einstein, jenž učil v letech 1911 a 1912 tři semestry na tehdejší německé Karlo-Ferdinandově Univerzitě, se tak do ní symbolicky znovu vrátil. Například závěrečná scéna před budovou Porodnice Apolinář se točila jen kousek od jeho pracovny Ústavu teoretické fyziky ve Viničné 7 (dnes budova PřF UK).
„Autoři knihy líčí nejen Einsteinův vzrušující životní příběh, ale názorně též dokumentují, že i to, co by se na první pohled mohlo zdát nepatrným detailem na pozadí scény, bylo ve skutečnosti klíčové pro zachování realismu natáčení... Příběh, který zde vyprávějí, představuje vzácného křížence: je to pohled do zákulisí natáčení a současně erudovaná historie vědy,“ píše v prologu knihy profesor moderní a soudobé historie na Princetonské univerzitě Michael D. Gordin, který rovněž v minulosti unikátně zmapoval Einsteinovo působení v Praze – v knize Einstein in Bohemia z roku 2020 (psali jsme zde).
Více o jeho knize si můžete přečíst v rozhovoru, který poskytl redakci Forum letos na jaře, u příležitosti Einsteinova výročí sto let od jeho pobytu v Praze. V prologu americký badatel rovněž upozorňuje, že ačkoli Einstein navštívil hlavní město pouze dvakrát (v lednu 1921 se sem ještě jednou vrátil na víkend během cesty do Vídně), Československo v jeho mysli zůstalo, sledoval zdálky zdejší dění, dokonce se připojil k nominaci T. G. Masaryka na Nobelovu cenu míru (pro jeho aktivity v ochraně národnostních menšin).
Viničná ulice, kde v domě číslo 7 (dnes budova PřF UK) měl Einstein svou pracovnu. 
Busta Alberta Einsteina v budově Přírodovědecké fakulty UK.
„Bylo by skvělé, kdyby kniha přispěla k tomu, aby nějaký nezakotvený mladý Albert Einstein zakotvil u nás na Matfyzu nebo na Univerzitě Karlově,“ popřál knize Einstein opět v Praze během slavnostního křtu proděkan MFF UK pro propagaci Martin Vlach.
TEXT: Jitka Jiřičková
FOTO: MFF UK
