Aktuality

Co se přednášelo na Karlo-Ferdinandově univerzitě před 130 lety?

Letní běh počíná dnem 6. dubna a trvá až do posledního července 1893. Zápisní lhůta končí se dne 13. dubna 1893 o 12. hodině polední. Kdo se do této doby nedal zapsati, může býti jen na základě povolení sboru professorského, po případě senátu akademického ještě zapsán. Taktéž závisí na povolení děkanově po uplynutí této lhůty každý zápis do jednotlivých přednášek anebo změna již zapsaných kollegií. K zápisu do seminárních cvičení žádá se potvrzení ředitele běhu cvičebního, že bylo přijetí již dovoleno.

(Seznam přednášek kteréž se konati budou na c. k. české Universitě Karlo-Ferdinadově v Praze v letním běhu 1893)

Kdy probíhala výuka a jaké přednášky a semináře se konaly na tehdejší české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze před rokem 1900, se můžete dočíst v digitalizovaných Seznamech přednášek a cvičení, které nově online zpřístupňuje Archiv Univerzity Karlovy ve spolupráci s Ústřední knihovnou Univerzity Karlovy.

Studenti právnické fakulty mohli například skoro každý den v týdnu navštěvovat přednášku ekonoma (a rakouského ministra)  profesora Albína Bráfa Finanční věda (doctrina rerum cameralium). Studenti filozofické fakulty mohli navštěvovat přednášky doyaena české historie profesora Jaroslava Golla Dějiny římské v době císařské a Dějiny středověku. Většina přednášek se konala několikrát týdně.

Seznamy přednášek, tzv. Karolinky byly v dobách před zavedením Studijního informačního systému základní pomůckou, v níž studenti našli informace, na jaké předměty se mohli v začínajícím semestru zapsat. „Když jsem v roce 1992 začal studovat na Filozofické fakultě, mé první kroky vedly do fakultního  knihkupectví  v přízemí, kde jsem si koupil za deset korun brožuru s červenobílými deskami – fakultní Karolinku, v níž jsem se konečně dozvěděl, jaké předměty byly vypsány a kdo je bude přednášet. Začínal tak každý rok mého studia,“ říká Petr Cajthaml, vedoucí Archivu Univerzity Karlovy. Ročníky Karolinek, které zabírají několik polic v univerzitním archivu, obsahují přehledné informace o výuce na univerzitě, tedy názvy přednášek a cvičení, jména vyučujících, pro univerzitní každodennost jsou zajímavé i konkrétní časy a místa, kde se vyučovalo. Karolinky obsahují i základní informace  o vědeckých ústavech a seminářích na jednotlivých fakultách.

„Jsou základním pramenem pro studium historie vysokého školství a vědeckých oborů pěstovaných na univerzitě. Velmi často je proto využívají nejen historici, ale i studenti zajímající se o historii oborů, které studují. Proto jsme se je rozhodli digitalizovat a online zpřístupnit,“ pokračuje Petr Cajthaml.

Projekt digitalizace a online zpřístupnění v Archivu UK realizuje knihovnice Zuzana Kotulanová: „Karolinky jsou archiváliemi i tzv. šedou literaturou. Rozhodli jsme se je zpřístupnit v digitální knihovně Kramerius, kterou provozuje Ústřední knihovna Univerzity Karlovy. Tento nástroj používaný většinou českých knihoven poskytuje čtenáři komfortní prostředí pro čtení a orientaci v digitalizovaných knihách. Zveřejněných 18 ročníků je samozřejmě jen prvním krokem, chceme digitalizovat a zpřístupnit seznamy přednášek až do doby po roce 2000, kdy tento typ dokumentů nahradil Studijní informační systém a weby jednotlivých fakult. Vedle Karolinek zpřístupníme také Seznamy osob (historické tištěné univerzitní adresáře) a výroční zprávy univerzity. Celkem chceme zpřístupnit více než 1 000 svazků.“